Linda je dobrá

Linda má zápasení ráda a je to na ní vidět.

Neodolala jí ani tahle soupeřka.

Linda ji pokořila několikrát za sebou.

Protože Linda nejenže ráda zápasí - ona ještě raději vyhrává.

Souboj prostitutek

Když si Čikitina matka poprvé všimla, jak po jejich dorůstající dceři pokukuje mlsně její otec, usoudila, že holka musí jít z domu a najít si nějaké pořádné zaměstnání.

Večer za ní přišla, když předtím vyhnala z pokoje všech jejích pět sester a sedm bratrů.

"Mami, ale co bych měla dělat? Vždyť já nic neumím. A peníze na to, abych mohla mít nějakou školu, stejně nemáme. Táta všechno prochlastá."

"I kuš, ty jedna! O otci budeš mluvit uctivě!"

"Ale včera mě přemlouval, že by mi rád ve sprše umyl záda."

"I ty jedna! Určitě jsi ho k tomu sváděla!"

"Vůbec ne..."

"Mlč už! Myslím, že nastal čas, aby sis našla to pravé počestné povolání, jaké se u nás v mexických slumech těší největší úctě. Půjdeš do bordelu pracovat jako děvka, tak jako já v tvých letech. kde myslíš, že jsme se s tvým otcem seznámili?" pravila matka hrdě.

"Ale mami," odporovala Čikita. "Já tam nechci..."

Matka se rozhodla, že veškerá dikuze s holkou hloupou nevděčnou je marná, a tak ji profackovala, až ji nakonec o správnosti svého úsudku přesvědčila.

Když ji vypravovala následujícího dne na její nové pracoviště, nachystala jí svačinu a dala několik dobrých rad do budoucna.

"Nic si nenech líbit, rozumíš? Jak se uvedeš, tak se na tebe budou koukat. K zákazníkům se chovej slušně. Poslouchej jen bordelmamá. Když si na tebe budě nějaká děvka vyskakovat, pěkně si ji podej! Vzpomeň si na mě, na svou matka a chovej se tak, abych na tebe mohla být hrdá!"

"Dobře, mami."

Čikita se vydala do města jen s malým ranečkem.

A hned první den nastaly potíže.

Vyhlédla si ji jedna zkušená prostitutka a začala ji nevybíravě provokovat.

Čikita si vzpomněla, co jí kladla na srdce matka, neváhala a tasila drápy v bitvě dlouhých nehtů.

Byl to dlouhý a vyrovnaný zápas. Nakonec je od sebe musel odtrhnout až pasák. Od té doby už si k ní nikdo nic nedovolil.

Tak začaly Čikitiny dny v bordelu.

Zpočátku to nebyla žádná sláva, ale časem si vydobyla slušnou reputaci, oblíbil si ji místní kokainový král a vybral si ji do svého harému.

Čikita se měla dobře a pravidelně posílala domů peníze.

Její matka plakala štěstím, když četla její dopisy, sousedkám ji vychvalovala do nebe, jaké je to dobré děvče a že to dotáhla dále než ona sama.

Když pak její muž začal plácat po zadnici další jejich dceru, přišla za ní večer do pokoje, aby s ní měla řeč.

Lucie už není postrach ulice

Vzpomínám si, že v dobách, kdy jsem byl ještě v záležitostech ženského zápasení panic a modlil jsem se třikrát denně za internet, a když se mi do rukou dostaly první fotky a krátké klipy z produkce DWW, byl jsem touhle blonďatou dračicí okouzlen.

Neustále vyhrávala! Poradila si s každou svou soupeřkou. A i s klukama!

Ale jak už to bývá, konkurence se časem zlepšovala, přišly další a silnější.

Dnes už Luzia neboli Lucie dávno není ta nejlepší.

Už není postrach ulice, abych tak použil název jednoho českého filmu, který s daným tématem vůbec nesouvisí.

Ale rád na ty doby vzpomínám.

Páni tvorstva

Máte už po krk smíšených mixed zápasů, ve které to chlap od ženské pořádně schytá?
Kdy je celou dobu bit jako žito (přesně podle předepsaného scénáře)?
Pojďme pohlédnout na několik vzácných případů, kdy se muž vzepře a odváží se ženu porazit.
Slabší pohlaví dostává lekci. Některé její namyšlené představitelky by to už potřebovaly jako sůl, co si budeme povídat. Pohled na to, když muž přemůže v poctivém zápase trénovanou ženu mne naplňuje nadějí a optimismem.
Ještě to se světem není docela naruby.

























































































Ano, je to tak.
Je to sice tajemství, ale prozradím vám ho.
Porazit ženu může být překrásné.