Blonďatá dívka Tara zápasí pro společnost AFWrestling.
No, zápasí. Ona většinou jen sedí. Na obličeji nějakého menšího a slabšího muže (obvykle jménem Chadam), kterého díky svým kilogramům, co má navíc, fyzicky předčí a přemůže.
Až donedávna se vyhýbala competitive akcím se soupeřkami stejné váhové kategorie, ale zřejmě jí přesvědčila nějaké neodolatelná finanční pobídka, či snad touha vyzkoušet něco nového.
A Emma jí prověřila opravdu důkladně.
To jsou špeky, co? Ale krásné.
Tři, dva , jedna...
Vsadím se, že Tara už zapomněla, jaké to je, být uškrcená. Něco takového se jí určitě neděje příliš často. Nu, opakování je matkou moudrosti.
Ale i Tara se prosadila a uplatnila svou oblíbenou techniku - zasednutí své soupeřky.
Nicméně žádné štěstí netrvá věčně.
Tady už nepomůže ani modlení. Ani všichni svatí.
Mít obličej zabořený v cizím rozkroku nebylo Taře zjevně příjemné a dožadovala se přerušení zápasu vzteklým bušením nohama o žíněnku. Emma se však nehodlala své tučné kořisti vzdát tak snadno a zůstala na ní o chvíli déle, než aby se to nedalo označit za škodolibé uspokojení z vítězství.
Tara se sice snažila, ale kromě toho, že nám ukázala svůj parádní rozkrok, se jí uvolnit nepodařilo.
Tak snad někdy příště, Taro.
