Nostalgie

A když už jsme u toho vzpomínání na staré časy, osvěžíme si vzpomínku na jeden z nejlepších zápasů, co jsem jich kdy viděl. A že jsem jich už viděl kurevsky moc.

Je to maso, co říkáte?

Copak asi šeptá do ouška?
"Zápas s tebou bylo to nejvznešenější. co mě v životě potkalo?"
Nebo spíš:
"Ty krávo přežraná, já tě dobiju jak sviňu..."

Před rokem o tom čase

V květnu roku 2012 jsem uveřejnil vyčerpávající pictorial, který zůstal bez ohlasu a na který jsem si včera při sledování zmíněného videa nostalgicky vzpomněl.
Toto je pocta statečné blondýně, která dostala tak nemilosrdně na prdel.

Kdo umí, ten umí.
Kdo neumí, čumí.
Nebo dostává pěkné kapky.

Z francouzských žíněnek

Francouzské judo má jednu z největších tradic v Evropě.
Nejlepší judistky jsou považovány za bohyně...
Vybojovat zlato na olympiádě je považováno za hrdinský počin.
Když porazí Asiatku, stávají se z nich legendy...
Domácí šampionát je proto pěkně prestižní.

Na francouzských tatami je k vidění mnoho zajímavého a hezkého.

Zazápasit si s Blythe

Nebedete mi věřit, jak jsem se s Blythe seznámil.
Na autobusové zastávce!
Čekal jsem na 49., když tu se vedle mě postavila ta nádherná urostlá macatá blondýna.
Říkal jsem si v duchu: Když ji neoslovíš, tak jsi srab a nejlepší kus svého života už nikdy neuvidíš...
Nakonec jsem se odhodlal. Blythe jsem se zalíbil a dali jsme si schůzku.
Vyšlo najevo, že Blythe je zápasnice, v profi ringu a taky někdy na promo akcích v bazénku s olejíčkem nebo v bahně.
To nemusela říkat dvakrát. Myslel jsem, že jsem se ocitl v nebi.
Miluju velké ženy, možná proto, že jsem děsně malý prcek. Miluju dotýkat se jich, po břiše, po zádech, po krku a na chodidlech. Miluju, když mi nějaká velká ženská svou statnou řití zasedne obličej anebo hruď, úplně mě zalehne a znehybní.
Ale ještě radši mám nad nimi převahu.
Moji blonďatou Blythe bych samozřejmě nikdy v zápase nepřepral, ani kdybych se posral, ale přemluvil jsem ji, abych na ní mohl aspoň sedět "jako vítěz". Blythe souhlasila a jí svůj požadavek rozšířil na to, jestli bych ji nemohl nasadit judistické držení, taky "jenom jako". Po chvilce přemlouvání se Blythe podvolila i tomu, a tak jsem za pár chvil nasadil své oblíbené tatešiho gatame, tak jak jsem ho znal z televize a "držel přemoženou favorizovanou nepřekonatelnou šampiónku nejtěžší váhové kategorie stotřicetikilovou Blythe ve finále Olympijských her, moje fantazie běžela naplno a já si to vychutnával se vším všudy, s ohromnou rozkoší.
Málem jsem z toho začal stříkat, ale na poslední chvíli jsem se ovládl a odvalil se od ní.
Blythe si mě ale přitáhla, přitiskla si mě na hruď a sladce zavrněla.
"Kam utíkáš, kocourku, tohle musíme dotáhnout až do konce..."

Vydupal jsem ji, jak zákon káže a zažil nejšťastnější chvíle mého jinak celkem mizerného života.
Mým snem vždy bylo, abych miloval opravdu velkou ženu. A ona mne.
A Blythe mě opravdu zbožňuje a udělá, co mi na očích uvidí.
Příště plánuju, že ji poprosím, jestli by se ode mě nenechala škrtit, že mě to ohromně vzrušuje.
"A chceš mi přetáhnout sáček přes hlavu nebo na mě vezmeš punčochu?" vyzvídala s úsměvem, zatímco ležela na břiše a já jí slavnostně masíroval chodidla.
"Chci, aby sis navlékla kimono, aby to vypadalo, jako že se to stalo při zápase."
A na příští týden máme domluvený předběžně zápas v plavkách v bahně.
Už se těším jako blázen!