"Tak jakpak jste se vyhajala, Pavlínko?"
"Do růžova, pane vedoucí, do růžova."
"Vypadáte spokojeně. Šukala jste v noci?"
"Jako veverka, pane vedoucí."
"A byla jste ukojená, jestli to není tajemství?"
"Udělala jsem se asi čtyřikrát. Můj miláček se činil."
"Vážně? Ó, jak mu závidím. Šťastný to muž, mít vás ve své postýlce na celou noc."
"Můj miláček dobře ví, co má ve mně za poklad."
"A nechtěl by mi vás váš miláček někdy půjčit? Já bych si s vámi taky občas rád pohrál."
"Ale pane vedoucí, vy si mě namlouváte?"
"Rád bych. Nechala byste se se?"
"Já jsem věrná svému miláčkovi."
"Úplně pořád?"
"Vždycky."
"I ve svých snech? Já bych k vám do jednoho přišel. Já bych vás dupal pěkně pomalu, Pavlínko."
"Já bych se od vás nedala, pane vedoucí."
"Že ne?"
"Já mám ráda mladé skokany, co vydrží celou noc a pro které je moje prdel to nejlepší, co je v životě potkalo."
"Já bych vás utahal, Pavlínko, to mi věřte. Já jsem v životě viděl už hodně prdelí, hodně děvčat na mě už vystrkovalo a vypínalo svůj holý zadek, ale ten váš, to je něco extra, ten je zcela výjimečný."
"Jak to můžete vědět, pane vedoucí, vždyť jste ho ještě neviděl?"
"Té vaší krásné velké ušlechtilé zadnici se nic nevyrovná."
"O té si můžete dát tak leda zdát, pane vedoucí."
"Stejně vás jednou dostanu, Pavlínko. Ukážete se mi úplně nahatá a pomějeme se spolu."
"Když myslíte, pane vedoucí."
"A teď mi udělejte to kafíčko, Pavlínko, za chvíli tady budou ti Japonci, tak ať jsem ve formě."
Žádné komentáře:
Okomentovat