Něco uvidíš

Skončily prázdniny, začala škola, Denis se do ní netěšil.
Tedy, těšil se na kamarády, jinak ho v ní nic nebavilo. Žádný předmět, dokonce ani tělocvik ne.
Pořád nemohl najít něco, co by ho bavit mohlo. Vlastně se to netýkalo jen školy, ani doma neměl žádné zvláštní koníčky, nad kterými by trávil svůj volný čas, na co by se těšil. Nějaké sbírání známek, pejsci nebo fotbal, to mu nic neříkalo. Dokonce ani nepařil počítačové hry.
"Pojď se mnou, něco ti ukážu," řekl mu jednou po škole Martin.
"A co?" zeptal se Denis bez zájmu. Moc kamarádů nikdy neměl, ale Martin si ho ze záhadných důvodů oblíbil. Byl to tak trochu raubíř, ale učil se dobře, jak se říkalo "levou zadní".
"Něco," prohlásil Martin tajuplně.
No to bude asi asi zas nějaká blbost, pomyslel si Denis znuděně, ale odpoledne po škole na něj Martin počkal a vydali se někam do města, kde to Denis moc neznal. Martin vypadal, že to tam zná, vešli do nějakého průchodu a do chladné chodby.
Ukázalo se, že jsou v tělocvičně, pár lidí tu posilovalo, támhle byl ring a trénovali tam boxeři a támhle dokonce....
Denis se zarazil. "Co je to?" zeptal se udiveně.
Martin se jen zasmál. "Už jsi někdy viděl, jak se perou ženské?"
Denis nechápal. "Jak - perou?"
"No zápasí spolu přece. Je to docela sranda. Sedni si a koukej, nechaj tě, a budeš to mít zadarmo. Tohle je jenom trénink"
Denis na to hleděl s otevřenými ústy.
Byl tam ring. V tom ringu byly 2 mladé ženské, spíš dívky. A Martin měl pravdu, zápasily spolu. Denis ještě nikdy v životě neviděl, aby se ženské praly. Kluci, to ano. Pár rvaček měl za sebou i on sám (celkově asi vyrovnané skóre výher a proher), ale holky, ženy, to bylo přece něco jiného... ty se přece podobných akcí neůčastnily. Pranice nebyla pro ně. To byla klučičí záležitost!
Denis nechápal.
Ty dvě v ringu po sobě různě pokřikovaly a vypadalo to, že je to hodně baví. Všimly si jich a jedna z nich prohodila směrem k druhé: "Hele, máme obecenstvo, tak se snaž." A smály se tomu.
Denis se posadil na lavici vedle Martina a díval se, ani nedutal.
Celým tělem se mu rozlilo takové zvláštní teplo, jakoby celý pookřál, a bylo mu příjemně jako už dlouho ne. Cítil, že se usmívá.
Protože se to konečně stalo.
Našel svůj velký zájem.

Nevěděl, jak dlouho utkání trvalo.
Nevěděl, jak se obě ženy jmenovaly, ani odkud jsou. (Jeho favoritkou se stala ta v modrých jednodílných plavkách, která měla pěkný velký macatý zadek).
Nevěděl, kdy se rozloučil s Martinem a kdy přišel domů.
Jedno ale věděl - dnešek změnil jeho život jednou provždy.
Ženské zápasení mu učarovalo, stalo se jeho vášní a posedlostí a on věděl, že ho zájm o něj nikdy neopustí, že to bude jeho láska na celý život.
Jeho velký zájem.