neděle 28. února 2010

Rváčky z posledních lavic



Znáte to jistě sami - sedávala v poslední lavici, na obličeji akné, podmračený pohled. Nijak chytrá, nijak hezká. Při těle, kluci se o ni nezajímali.
A holky se jí posmívaly.
Dokud si to nevyřídila s první z nich.
Pak se jí začaly stranit a bát.
Vybití si bezdůvodného vzteku na celý svět tu funguje jako součást autoterapie.
Růžovláska dostane co proto.
Ale i rozdá.
Její osud je skoro stejný.
Rvaní se je odjakživa obranný mechanismus outsiderů.






Holky v sobě nezapřou rozené rváčky, které se v přestávce dovedly na školním dvorku vypořádat s namyšlenou sokyní z jiné třídy tak, že jí vlastní máma nepoznala...





A někdy ani táta.





Problémové holky.
A přitom by úplně stačilo, kdyby je měl někdo rád.
Aspoň někdo.
Aspoň trochu.



1 komentář:

  1. Nechce se mi věřit, že by tento srdceryvný příběh nikoho nedojmul. :-)

    OdpovědětVymazat