Byl to můj soused, Východniar, náladový, vznětlivý, můj kumpán.
Jozef měl rád velké submisivní ženy, ten typ, co si nechá líbit všechno, co s ní chlapa napadne udělat.
Smyslně pomalé, s pohyby elegantní líné kočky, slušné, cudné, s potlačovanými touhami, zábranami a přitom vášnivé.
Takové, které se zpočátku trochu cukají a vzpouzejí, ale pak si dají říct a když jim chlap ukáže sílu a zkrotí je, jsou poslušné. Které si dají masírovat a olizovat chodidla, takové, které je radost dostat do nějakého submisive slutu, submisivního chvatu, který vám nad ní dá převahu.
Markéta, moje manželka, byla přesně takový typ ženy. Proto jsem si ji vybral. Trvalo mi dlouho, než jsem ji našel a vyvinul jsem značné úsilí, abych ji ulovil pro sebe.
Jozef mě dlouho přemlouval k švédské trojce a ještě déle já Markétu. Znal jsem Jozefovy sklony a náturu a věděl jsem, že ji bude chtít ovládnout a nebyl jsem si jistý, jestli to chci vidět. Nebudu žárlit? Jak bude reagovat Markéta? Nebude se jí to nakonec s Jozefem líbit víc než se mnou? Neztratím ji? Červ pochybnosti ve mně hlodal, nicméně příliš mě to lákalo, než aby jsem to zavrhl.
Pomazali jsme Markétu olejem a šli jsme na to.
Bral jsem si ji po domácku zezadu, solidním tempem, rozvážně, ale důrazně, zatímco Jozef ji jako zkušený prasák plácal čurákem po tvářích a nutil ji, aby vyplázla jazyk.
"No tak, víc, nestyď se," povzbuzoval ji polohlasně.
Vyměnili jsme se, lehl jsem si na záda a nechal si od Markéty olizovat koule, jak to mám rád, zatímco Jozef poprvé vyzkoužel a otestoval pevnost její zadnice.
Pak na mě Markéta nasedla a Jozef jí pod noc přistrčil svého čuráka.
Pěkně si ji obkročil a poprvé se jí otřel varlaty o tvář, nos a čelo.
Jozef byl odjakživa zastáncem hesla "Teplé nadité koule na nevinné dívčí tváři jsou zdrojem největšího lidského potěšení".
Byl to ale teprve jen malý test, ochutnávka věcí příštích.
Pak si Markéta vlezla pro změnu na Jozefa a já si od ní nechal kouřit péro.
Nemohla mě ničím překvapit.
Jozef si neodpustil další malou pikantérii a zajížděl jí přitom prsty mezi půlky. Markéta se tvářila jako že nic.
Konečně Markéta ulehla na záda, já ji mrdal přímo do píče a Jozef k ní přistoupil zezadu.
Usmíval se, věděl, že přicházejí jeho velké chvíle.
Byl ve výhodné pozici, Markéta mu nemohla uniknout. Přidržoval si její hlavu za vlasy a za bradu a dával Markétě důkladně očichat své koule. Nakonec Markéta neodolala a jala se mu je olizovat.
"To je vono, mámo, udělej tátovi potěšení," škádlil ji spokojeně Jozef.
Po chvíli už si Markéta myslela, že to stačí a má už odpracováno, ale Jozef ji vyvedl z omylu a přiměl ji, aby mu ho honila rukou a posadil ji svá vejce na oční víčka.
Následovala další majetnická fackáž, zatímco já jsem se na Markétě propracoval do pozice mezi kozy.
Musel jsem obdivovat Jozefovu techniku a vytrvalost, s jakou si postupně získal Markétinu plnou pozornost.
Proti jeho promyšlené a soustředěné ofenzívě byla bezmocná.
Jozef byl ve svém živlu: měl rád, když se dostal ženské varlaty na obličej, u Markéty to aplikoval na čelo a oční víčka, to nečekala a byla překvapená. Jozef si ji krásně připravil - nice submission slut!
Nedával těm mladým prsaticím nic zadarmo, uměl je poškádlit až k zoufalství, to jsem věděl.
Markéta by ráda viděla, co se děje, ale Jozef už ji svíral hlavu mezi stehny, seděl jí na obličeji a dával si záležet na tom, aby její nos cítil mezi svými chlupatými půlkami.
Markéta byla zralá třicítka, ale tohle ještě nezažila. Jozef se nemohl svého triumfu nabažit a znovu a znovu se jí varlaty otíral o nos a čelo. hezky ji zownil neboli ovládl, byla bezmocná.
Povedlo se mu to, co jsem nikdy nedokázal já, nikdy jsem neměl dost odvahy, a jen jsem o tom tajně snil.
Markéta se nemohla na nic vymlouvat - Jozef ji dostal jak malou holku.
Jen nerad s ní sesedl a dal jí do pusy čuráka.
Nakonec ji popasoval jako královnu.
Jozef věděl, jak na ženskou, Markéta si to zjevně užívala.
Čekal jsem, že bude znechucená nebo naštvaná - přece jen, Jozef si k ní dovolil docela hodně - ale nic takového.
Byla zpocená, pomazaná olejem a postříkaná našim spermatem.
Vypadala šťastně a uvolněně.
Jozef, který ji poctil něžným, vydatným a nemilosrdným varlatěním, jen uznale kýval hlavou.
Ten hajzl si ji podmanil, jako by byla jeho.
Žádné komentáře:
Okomentovat