neděle 19. června 2016

Odhalení úlovku

Často se mi stává - no dobře, tak jen někdy - že narazím na nějakou modelku kyprých tvarů a zaboha nemůžu najít, jak se vlastně jmenuje.
Před časem jsem zde publikoval (no možná, že ani ne) tuhle sérii fotek, jejichž společným jmenovatelem byla tahle snědá čertice s mnohoslibným pohledem.
Ty fotky jsou provokativní, téměř - nebo už? - necudné a hanbaté.
Prostě super!









A mně se samozřejmě hodně líbily.
Samozřejmě jsem ji googlil jak šílenec, ale kde nic, tu nic.
Tipoval jsem ji na nějakou Brazilku nebo jihoameričanku, ale kde nic tu nic!
Již jsem začínal propadat tichému zoufalství (moje oblíbená činnost), když vtom jsem dnes náhodou objevil tuhle fotku.






Ta změnila vše.
Samozřejmě jsem si v první chvíli ani neuvědomil nějakou souvislost. Na marné hledání jsem už uspokojivě zapomněl (v honbě za dalšími možnými favoritkami mého virtuálního harému) věren heslu "Pro jedno kvítí slunce nesvítí".
U téhle fotky bylo ale její jméno - Débora Fernandes, čili stačilo jedno kliknutí a vypadlo na mě hned několik nadějných odkazů.
A opět mi trvalo nějakou dobu, než jsem se jejími nejrůznějšími snímky doklikal k tomuto.






Konečně mi docvaklo a sepnulo - vždyť to je ona hentá!
Sláva! A už to jelo.
Naštěstí je tahle šikovná holka, která se za své rozměry vůbec nestydí, poměrně velmi aktivní na sociálních sítích a má dokonce svůj blog, takže jsem nelenil a ihned se vydal tento zlatý důl (aspoň pro mou maličkost) vyplenit a vydrancovat do poslední fotečky.
Fotografie jsou zde o poznání cudnější a civilnější než z té zmíněné první série.
Débora se zde prezentuje jako solidní plnoštíhlá mamina, kterou je za co chytit.
A to se mi líbilo neméně.





















Prostě Dé je kočka dle mého gusta.
Vážně uvažuju o tom, že se za ní odstěhuju do Brazílie a odloudím ji od manžela.
Určitě si ji zaslouží méně než já!

1 komentář: