Zvláštní vztahy

Chadam má se svou přítelkyní Kristou zvláštní vztah v němž se mísí láska a nenávist.
Jsou dny, kdy by jeden druhému snesl modré z nebe, a dny, kdy by jeden druhému nejraději nafackovali.
Někdy už je toho zkrátka dost a Chadam musí Kristu zkrotit, aby jí naučil poslušnosti.
A i když je Krista větší než on, většinou se mu to podaří.

Zezačátku to Krista brala jen jako legraci, ale Chadam má rád svou převahua nechtěl ji pustit, takže pak už byla pěkně naštvaná a zuřivá.
A to ani neví, že Chadam ji příležitostně podvádí s její kamarádkou Giou, která ho odjakživa přitahovala tím, jak je velká.
Rád ji vždycky provokoval, že by ho nepřeprala a většinou se taky jejich návštěva - pokud zrovna nebyla Krista nablízku - zvrhla v přátelské, leč urputné zápasení.
Byly to prestižní duely, nikdo nechtěl prohrát.
A Chadamovi se i přesto, že Gia byla větší a silnější, podařilo párkrát ji vyčerpat nebo překvapit a osedlat si ji, což byl pro něj úžasný zážitek.
Ještě větší než když přemohl svoji Kristu.

Vždycky ho víc vzrušovalo, když byla žena větší než on a on s ní mohl zápasit.
Představoval si ji vždy jako úlovek, a vítězství jako zaslouženu odměnu za námahu, kterou ho pranice s ní stála. Chadama neskutečně bavilo přivádět je do nesnází. Lámat jejich původní sebevědomí a hrdost. Měl rád ženské, které si o sobě myslely víc, než bylo zdrávo. Trochu nafoukané, přezíravé, pohrdavé, ten typ ho vzrušoval.
Porážka bylo vždy zklamání a potupa. Když chlap prohraje s ženskou, je to ostuda.
Chadam si své holky ale většinou uměl ošéfovat.

 Na začátku byla ale Gia ještě plná elánu a hýřila sebevědomím, obzvláště když se jí povedlo Chadama zaqueenit a posadit se na něho.
Musela se přitom cítit jako královna a svůj triumf si náležitě vychutnávala.
Drtila ho nůžkami - sevření jejích silných stehen bylo smrtící.
A smála se přitom. Zjevně jí to bavilo.
No však počkej, myslel si v duchu Chadam, já ti to oplatím a vrátím. I s úroky.

Gia nabyla dojmu, že od Chadama jí absolutně nic nehrozí, žádné nebezpečí.
Svou vahou ho vždy doslova zavalila a plně ji užitkovala.
Chadam se ale nevzdával a čekal na svoji chvíli.
Přestal si hrát na gentlemena a šel po ní opravdu tvrdě, až bezohledně.
To nečekala, ale o to s větším úsilím se mu postavila.
Byl to urputný, tichý, sveřepý boj.

Přesně tyhle chvíle měl Chadam rád, když cítil, že jeho soupeřka začíná slábnout, začíná být unavená a nejistá, jestli ho dokáže zvládnout a začíná se bát, že by mohl přemoci on ji.
Když si poprvé začíná připouštět, že by mohla prohrát.
Gia se sice pořád ještě chichotla a uculovala, jako by o nic nešlo, ale už o něco šlo a oba to moc dobře věděli.
Chadamova trpělivost a větší vytrvalost začínaly zápas překlánět na jeho stranu a začínal mít převahu. Gia sice bojovala jako předtím, ale už nebyla tak rychlá, její stisky slábly a Chadam cítil svoji šanci.

 

V závěru se už Chadam spokojil jenom s  důkladným uspokojujícím doškrcením.
Gia už měla dost a byla úplně hotová, v podstatě už nekladla skoro žádný odpor.
Chadam si ji vychutnal a dusil ji o něco déle, než bylo nutné, tak, že málem vytuhla.
Vyhrál.
Chadam to se svýma holkama prostě umí.