Na zahradě

Znáte to, léto, parno, seděli jsme u bazénu u nás na zahradě a popíjeli jsme, já s manželkou a kolegové z práce a kamarádky manželky, taky rodina, děcka a tak...
Všichni jsme byli znudění a tak trochu nametení.
Nevím, kdo na ten nápad přišel, ale že prý si jen tak z legrace zazápasíme.
Manželka mýho šéfa se postavila, dala si ruce v bok a že prej, kdo ji vyzve.
Pomyslel jsem si, bude sranda, ženský se do sebe pustěj...
Ale vono ne. Začala nás vobcházet a nakonec ukázala prstem na mě.
"Ty," řekla. "Pojď."
"Já?" zasmál jsem se. "Vždyť sem chlap!"
"A to znamená, že jsi silnější?" ušklíbla se vyzývavě. "Jsem tělocvikářka. Zatímco ty dřepíš celej den na zadku a dostáváš sprdy od mýho manžela."
To sklidilo salvu smíchu.
Nelíbilo se mi to, cítil jsem, že rudnu.
"Tak co - bojíš se, že bych tě mohla přeprat?" popichovala mě.
Podíval jsem se na manželku - raději civěla jinam.
"Jen běž," povzbuzovali mě kámoši. "Dej té pipině na prdel, ukaž jí, kdo je pán."
Chechtali se jako paka.
Tak jsem šel.
Šéf, její manžel, se důležitě rozhlédl a prohlásil: "Adéla je silná a má dobrou fyzičku. Vsadím se, že Honzu (to jako mně) položí do minuty na lopatky!"
Rozverně říhl a mohutně si připil mojita, zpocený jako prase.
Děcka na mě vyděšeně čuměly: "Tati, neblázni, ztrapníš se."
Nato vstal Pepa, soused, se kterým ve skleníku vždycky potají chlastáme lacnou.
"Honza je borec a žádná ženská na něj nemá! Vsadím se, že s ní zamete podlahu!"
A povzbudivě na mě mrkl.
Taky on se potil jako chlívek.
Znovu jsem se pokusil zachytit pohled mé manželky.
Tentokrát se na mě podívala.
"Běž!" říkal ten pohled.
A neudělej ostudu!
Ze všeho nejvíc jsem měl obavu, abych při tom zápolení nedostal erekci nebo tak něco, přece jen, šéfova manželka byla kus pěkný ženský. A taky to byla tak trochu mrcha, což mě rajcovalo ještě víc.
"Tak pojď, ťunťo," lákala mě na speciálně připravenou modrou plachtu a kroutila zadkem, jako bych byl býk a vona toreador. "Já už tě zkrotím."
Hned jak jsme začali, pokusila se mě zákeřně kopnout kolenem do rozkroku.
Taky už byla mírně sjetá.
Bránil jsem čest svou i své rodiny.
Nesměl jsem prohrát!







A taky jsem neprohrál.
Šéf vypadal dost zklamaně, ale byl jsem geroj, děcka řvaly nadšením a manželka mi dala přede všemi francouzáka a poplácavala mě po zadku.
A věděl jsem, že v noci bude dupačka.