Tahle steroidová kráska je známá jen v kruzích svalnatých vyznavačů posiloven v Americe 80. let.
Na žíněnce je zřídkavým hostem a z toho mála zdokumentovaného zápasení, jaké nám předvedla, je tento zápas spíše vzácnou raritou.
Nicméně způsob, jakým si poradila s jednou z nejsilnějších žen světa její protivnice, je obdivuhodný.
Joy i přes svou mohutnou tělesnou konstituci dostávala solidní kapky.
Ostatně, pokochejte se sami.
Zpočátku si ještě, svěží a plná elánu, držela vrch.
To se však posléze s přibývajícím časem změnilo...
Amatérku zvládnu vždycky, ať si je silná jak chce.
Zápas je zápasení a ne zvedání činky.
Jak se ti líbí znehybnění, malá?
Pochovám tě v kolíbce, aby se ti lépe vzpomínalo, kdo ti dal lekci.
A pojď hezky dolů, uvidíme, jak se ti bude líbit tahle moje medicína.
Jen drž, holka.
Osedláme si koníčka... Snad nebude moc hopsat.
Zatrénuj si kliky, krávo.
Ta děvka je mrštná a zkušená, nevím, co mám dělat...
Tak vidíš, huso. Dostala jsem tě jak malou holku.
Jen pojď hezky na záda, tak ti to sluší nejlíp.
Jen se braň, stejně se neubráníš...
A co takhle trochu škrcení, aby sis to pořádně užila?
Už jsi moje, to přece obě dpbře víme...
Ukaž prdel, ať si diváci můžou taky vyhonit.
Co tak blbě čumíš.
Prohrála jsi, píčo. Půjdeš vydupat.
no jo no zápasení není o svalech ale o mrštnosti a šikovnosti, hezké
OdpovědětVymazat