Masérka

Růžena byla masérka a příležitostná zápasnice v bahně.
Seznámil jsem se s ní v hospodě. Když ke mně zezadu přistoupila, aby se pozdravila s jakýmsi mým známým, a položila mi přitom svá plná ňadra na ramena, okamžitě jsem z ní měl ploché nohy.

Dal jsem se s ní do řeči, zjistil jsem o ní, že je svobodná, nezadaná (právě se rozešla s jedním blbcem, který ji jen využíval a fackoval), sympaticky upovídaná a vypadalo to, že jsem jí padl do oka.
Pozvala mě do svého studia, že mi udělá masáž po známosti zadarmo.
To už jsem věděl, že mám strašnou chuť jí položit na lopatky a posadit se na ní. Podomácky poklábosit a zavzpomínat na staré časy se stejně macatou ženskou, o které jsem si asi tři roky myslel, že bude matkou mých dětí, ale která ode mě předevčírem utekla k nejlepšímu kamarádovi, svině jedna proradná.
Růžena byla stejně prdelatá a navíc po obličeji mnohem hezčí.
Lákalo mě na ní, že bych si mohl vycvičit podle svých představ. Vypadala, že je chápavá a ochotná znovu se do někoho zamilovat. Takovéhle šťabajzny moc dlouho samy nezůstávají, nesměl jsem váhat a chytit příležitost za pačesy.
Když jsme se trochu víc poznali, popili vínka, a ona mi na konci vydatné domácí masáže poctivě vyhulila palec u nohy, prozradila, že má při sexu ráda tahání za vlasy a sundala si přede mnou poprvé podprdu, nelenil jsem, kul železo, dokud bylo žhavé a navrhl jsem jí, jestli by se nechtěla se mnou poprat.
Oči se ji rozevřely, rozzářily a než jsem si stačil pomyslet, že mi chce asi dát facku nebo mě vyhodit z bytu, vybalila na mě, jak je to osudové setkání, neboť ve svém volném čase provozuje jako vedlejšák občasné zápasení v gelu či zeleninové směsi. Samozřejmě převážně s muži a prý je v tom vážně dobrá, chlubila se.
Okamžitě jsem si ji představil v bikinách v nafukovacím bazénku naproti sobě.
Byla to tedy zkušená bojovnice, ale právě takovou jsem hledal!
Řekla proč ne, brouku, svlíkni se do trenek a uvidíme.

Nemohl jsem se dočkat, až se téhle sebevědomé krásné potvoře dostanu na kobylku.
Nejdřív jsem si ale ještě musel plácnout. Nešlo jinak.
"Ty si chceš určitě plácnout, pro štěstí," odhadla mě správně Růžena a nastavila mi půlky.
"Jé. A můžu se i zakousnout?" zkusil jsem to nesměle.
"Ale jen lehce," zasmála se. "A ne abys mi chtěl strčit palec do řiti, vím, že tě to bude lákat. Tak daleko jsme v našem vztahu ještě nedospěli."
"A můžu ti ho aspoň olíznout?" žadonil jsem. "Ty sis s tím cucáním palce taky dovolila trochu moc."
"To bylo gesto vzájemné důvěry," poučila mě. "počkej, až si před tebou bezostyšně prdnu, to bude znamení."

"Moc rád bych tě ještě předtím, než si tě vezmu za ženu, posral," sdělil jsem jí jedno z nejhlubších tajemství ukrytých v mé perverzní prasácké duši obyčejného úchyláka z vesnice.
"No nekecej!" vyprskla pobaveně.
Líbila se mi čím dál víc.

"Taky bych tě jednou rád svázal a zmrskal," pokračoval jsem, povzbuzen tímto vývojem. "Roubík v ústech by ti slušel."
"Chtěl bys mě udělat tady a teď?" zaskočila mě svou upřímností.

"To má čas, nejdřív ti nasadím ty válečky," koktal jsem, silně rozrušen.
"Sevřu tě nohama, až z tebe vyteče zelená šťáva," hrozila rozjařeně.
"Budu tě lechtat na chodidlech, až se z toho počůráš," oplácel jsem stejnou mincí.
"Posadím se ti na obličej," nechtěla se nechat zahanbit.
"Přehodím ti přes hlavu tričko a utáhnu kolem krku řemínek, že nebudeš vědět, čí jsi."
"To už na mě jeden zkoušel," zasmála se zplna hrdla. "Kopla jsem ho kolenem do koulí, aby věděl, s kým má tu čest."
Pomalu se začala svlékat, aby mi to teda ukázala.

Měl jsem čím dál větší chuť ukázat jí, kdo bude u nás doma na žíněnce pánem. Bahno mě sice taky lákalo, ale tam by měla výhodu a uplatnila by své zkušenosti, což jsem nehodlal testovat. Nene, nejdřív se utkáme pěkně na mém teritoriu. Na mém hřišti, na mém písečku. Na mé žíněnce. Submisivní wrestling byla disciplína, kterou vůbec neznala, jak neochotně přiznala, a tudíž šance pro mě vyzkoušet si na ní pár osvědčených chvatů a možná i něco nového. Těšil jsem se jak malé děcko.

Tahle macatka si rozhodně zasloužila zvláštní zacházení s nadstandartní péči.
A na to jsem byl expert a mistr.
Stáli jsme proti sobě, připraveni, nažhavení, nedočkaví.
Díval jsem se jí do očí a věděl s neochvějnou jistotou, že dříve či později bude moje.
O chvíli později náš zápas začal.