Chodili spolu i do školy, do vedlejší třídy. O přestávce se navštěvovali. I tady se Jack nejednou porval, když bránil její čest a když si na ni bílí kluci nebo holky moc dovolovali.
Pak se Jack odstěhoval a přestali se vídávat.
O pět let později Jack cestoval na jih a rozhodl se navštívit i rodnou vesnici.
Téměř nevědomky zamířil k baráku, kde bydlela s rodiči Haven.
Zazvonil a skoro zalapal po dechu, když mu otevřela - Haven!
Za ta léta neuvěřitelně zmacatěla, vždycky měla náběh k silnější postavě.
Ale oči jí jiskřily a tvář měla pořád neskutečně krásnou.
Jack z ní nemohl spustit oči.
Nemohl uvěřit ani tomu, že se dosud nevdala. Zmínila jen jakousi známost, ale bylo vidět, že o tom nechce mluvit. O to víc byla zvědavá na JAcka. Co dělá, kde žije. Oženil se?
Jack s těžkým srdcem přiznal, že si ve městě našel ženu, a má dokonce už dvě děti. Haven si prohlížela jejich fotografie a srdečně mu blahopřála k jeho štěstí.
Otevřeli láhev vína, byli v domě sami. Setmělo se, začali vzpomínat na staré časy.
Najednou si Jack všiml, že Haven si ho upřeně prohlíží. Zachytil její pohled. Uhnula a odešla do kuchyně, že něco připraví.
Jack si uvědomoval, že je mu s ní dobře, a také to, že má parádní erekci.
Havem byla milá, pořád se smála a byla to pěkný kus ženské.
Pak se Haven vrátila a přisedla si k němu blíž.
"Chceš mě vidět?" zeptala se nečekaně. Neřekla nahou. Jen to.
Jack polkl: "Ty víš, že ano."
"Chtěl bys mě dnes večer?" zeptala se ho na rovinu, ani ne vyzývavě, spíš nejistě a oddaně.
"Ano, chtěl,ů přiznal Jack upřímně. "Aspoň jednou. Vynahradíme si to, k čemu se mezi námi schylovalo celá dlouhá léta a k čemu mezi námi nikdy nedošlo."
Usmáli se na sebe a byli si velmi, velmi blízcí.
Nevadilo mu, že je tlustá, vždycky byl na macatější masíčko. i on už začínal mít z dobrého živobytí větší pupek, takže nemohlo být na škodu, kdyby ty pupky spojili a viděli, co se bude dít.
Začala se před ním svlákat.
Díval se na ni.
A pak před ním stála v celé své nahotě a pohledem říkala: vezmi si to, co chceš, jsem jen tvoje.
Vzhledem k jejímu kolosálnímu vyvinutému zadku nebylo divu, že zatoužil rozdat si to s ní zezadu.
Šel na ni pomalu a opatrně, aby ji nevyplašil.
Důkladně jí ho prohnětl, omacal, opusinkoval a olízal, aby bylo zřejmé, nač myslí. Taky jí ho hladil, jemně poplácával a semtam trochu štípl, aby ji poškádlil.
Konečně jí měl na všech štyřech, čekala, až se do toho dá a zasune.
Asi v půlce celkem standartní dupačky Jack po zralé úvaze usoudil, že Haven si zaslouží vytahat za vlasy.
A hned to začalo být o poznání větší maso a zajímavější!
Nyní jack bojoval o její zadnici. Chtěl se jí zmocnit celé, zdálo se mu, že zatím do toho Haven nedávala všechno a nejela naplno. Důrazným přirážením a taháním za vlasy ji dostal z její komfortní zóny do míst, kde ho pustit nechtěla. Cítil, že povoluje, její vzdor rostl zároveň se zvuky, které teď vydávala. Dostával se hlouběji, k pravé podstatě jejího těla a osobnosti. Doloval z ní pravdu, vytrvale a nemilosrdně. Nešetřil ji, dával jí pěkně do těla, tak jako ještě nikdo předtím. Z decentní poklidné dupačky se stávala pěkně vášnivá a divoká záležitost. Tak to měl rád a k tomu ji chtěl přinutit.
Chytit si ji pevně za cop bylo klíčové.
Vzal si víc, než co mu chtěla původně dát.
Nic si nenechal, dal jí úplně všechno.
"Tak dobře mě v životě nikdo nevydupal, Jacku," řekla, když se oblékali.
Jacka ta slova neskutečně zahřála. Dmul se pýchou.
A věděl, že se rozhodně nevidí naposledy...
Žádné komentáře:
Okomentovat