Dostal jsem na lopatky instruktorku zdravé výživy!

Znáte to - chodí po domech a nabízejí všelico: nové smlouvy na energii, dodavatele plynu, kosmetiku, bible, Wellnes.
Tahle pěstěná vysoká blondýna zazvonila u mých dveří těsně po poledni a nabízela mi přípravky zdravé přírodní biovýživy, po kterých se chudne. Přišel jsem jí otevřít v pantoflích a s lahváčem v ruce.
Pozval jsem ji k sobě do obýváku.
Nechal jsem ji, ať se vykecá, ať se snaží - a přitom jsem ji potají pozoroval.
Líbila se mi. Byla vysoká, měla pevně stavěné tělo, poprsí radost pohledět a macatou zadnici, po jaké jsem už dávno toužil. Na prahu se zula, takže byla jen v silonkách, které těsně obepínaly její dlouhé nohy. Pozoroval jsem její chodidla s krásně arogantně vyvinutými palci u nohou a toužil jsem je pohladit.

Nebyla to žádná mladice, odhadoval jsem ji, že jí pomalu táhne na čtyřicítku, ale právě ta zkušenost a vyzrálost se mi ohromně zamlouvala. Tu jen tak něčím nepřekvapím.
Vlezla mi sama do bytu, nic netušíc, ani jsem ji nemusel přemlouvat.
Cítil jsem, že přichází má chvíle, moje životní šance.
"Nechcete si zazápasit?" přerušil jsem zničehonic její výklad.
Zasmála se.
"Prosím?"
"Rád bych si s vámi změřil síly. Vypadáte, že jste silná. Jste?"
"No řekla bych, že ano," připustila.
"Vsadím se, že vás přeperu."
Nakrčila trochu pohrdavě nos.
"Kdysi jsem dělala kulturistiku..."
"Výborně. Takže přijímáte mou výzvu?"
"Tak jo." souhlasila nečekaně. "A kde?"
"Tady na koberci."
Šlo to překvapivě snadno.
Poodsouval jsem nábytek, zatímco ona si odložila kabátek a sukni, aby jí nepřekážely.
"Tak pojď, ty srabe."
Věřila si na mě.
Byla zdatný soupeř - byla silná i mrštná. Já však sázel na výdrž. Zezačátku měla iniciativu a převahu ona, ale věděl jsem, že jakmile přečkám její entuziastický nástup a unaví se, bude to se mnou mít těžké.
Až po téměř čtvrthodině, kdy už jsme byli oba pěkně zadýchaní a uřícení, jsem ji dostal do parteru.
Držel jsem ji pevně, na kolenou a zkoušel jí podvléct loket pod krkem, aby byla povolnější.
"Škrcení ne, prosím," požádala odměřeně.
"A proč ne?" škádlil jsem ji schválně.
"To jsme si předem nedomluvili."
"Ale ani nezakázali," zasmál jsem se a dál jí držel pod krkem. Neškrtil jsem ji nijak moc, šlo spíš o ten psychologický efekt hrozby, že bych ji mohl chtít uškrtit, bylo jí to evidentně nepříjemné, ale nemohla s tím nic dělat, neuměla se vymanit.
Volnou rukou jsem jí několikrát nezakrývaně položil na chodidlo a sáhl si na její palec u nohy.
"Ty si rád sáhneš, viď?" tykala mi v zápalu boje.
Sedl jsem na ni jako na kobylu chytl ji zezadu oběma rukama pod bradou a začal jí páčit hlavu vzhůru a dozadu. Bránila se a cukala, ale já stejně prosadil svou.
Možná už teď litovala, že šla se mnou na koberec.
Jiná by to na jejím místě už dávno vzdala, ona však zatla zuby a bojovala jako lvice. To se mi na ní líbilo.
Dostal jsem ji na břicho a ležel na ní celou svou váhou. Když se i navzdory tomu postavila s vypětím všech sil na všechny čtyři, nohama jsem jí pohotově objal trup a paty spojil v jejím rozkroku.
Byla moje.
Neodolal jsem velkému pokušení a zahákl jí ukazováček za koutek jejích úst, už jsem věděl, že jsem ji dostal a že mi neunikne.
"Tak jo," hekla po chvíli marného zápolení,"dostal jsi mě."
"Vzdáváš se?" vychutnával jsem si ji. "Chci to od tebe slyšet."
"Vzdávám se."
"Co si říkala? Neslyšel jsem tě. Nahlas!"
"Vzdávám se, kurva!"
Byl jsem sice v pokušení neposlechnout a ještě jí chvíli potrápit, ale nakonec ve mně zvítězil smysl pro fair-play a úcta ke zdatné a čestně bojující soupeřce.
Oba jsme vysíleně lehli na záda a hlasitě oddechovali. Byla to makačka.
"TAk dobře jsem si nezazápasil už celá léta," řekl jsem nahlas.
"To má být kompliment?"
"Jo," kývl jsem.
"Mně se to taky líbilo," připustila po chvilce.
"Máš sílu jako chlap," lichotil jsem jí. "Měl jsem s tebou co dělat."
"Nezdáš se. Myslela jsem si, že tě přeperu."
"Zklamaná?"
"Ani ne. Děláš to často?"
"Co jako?"
"Zápasíš se ženami?"
"Jednou jsem vyzval sousedku. Ta je ještě macatější než ty."
"Jak to dopadlo?"
"Poslal mě do prdele."
Zasmála se hrdelním, hrubým smíchem.
"Máš někoho?" zeptala se po chvíli.
"Už dlouho ne."
"Já jsem taky sama."
Posadila se.
"Kde se můžu osprchovat?"
Vstal jsem a ukázal jsem jí, kde je koupelna.
Počkal jsem, až začne téct voda a pak jsem šel za ní.
Rukama jsem si nabral oba její plné cecky a přitiskl jsem se zezadu k její velkolepé zadnici. Cítil jsem nezměrné štěstí.
"Trvalo ti to nějak dlouho," pohladila mě po vlasech.
Napustili jsme vanu a dali si společnou koupel. Dávali jsme si navzájem masáž, příjemně mě překvapila, když mi olízla chodidlo a začala mi kouřit palec u nohy, dívajíc se mi přitom do očí.
Chvíli jsem ji nechal, a pak jí na oplátku udělal to samé. Čurákem jsem ji poplácal po obou tvářích, po čele, stáhl jí hlavu dolů a varlaty se otíral o její čelo a líce, posadil jí je na nos a na oči.
Prasárny měla ráda, nevadily jí.
Nejdřív jsme se pomilovali v koupelně, pak jsme se přemístili do ložnice, kde jsme dílo dokonali na mé rozměrné vodní posteli s rozměry menšího letiště.
Udělal jsem jí to do pusy i do prdele, něžně i tvrdě, vylízal jsem jí pupík a strčil jí do pupku jazyk, bylo to s pusinkováním i taháním za vlasy. Měl jsem pocit, že by si nejradši nasadila umělého čuráka a taky mě ojela, ženská krev a mlíko, světaznalá, s vkusem, plnokrevná samice, která si umí užívat života a mrdačky, ale byl jsem to já, koho musela poslouchat.
Ojel jsem i do všech tělesných otvorů, úd jsem jí strčil i do podpaží, mezi prsty u nohou a do pupku.
Myslím, že spokojenost byla na obou stranách.

"Proč jsi sama?" zeptal jsem se jí, když si otírala dlaní z tváře moje husté semeno.
"Ále, jednou jsem se spálila," zamumlala neurčitě.
"Možná hledáš někoho vysněného, kdo ani neexistuje."
"Možná. Nebo opravdového chlapa, který ví co chce, umí si to vzít, a kterýho bych si mohla doopravdy vážit a zbožňovat ho."
"A který by tě uměl přeprat."
Šťouchla mě škádlivě rukou do břicha.
"Jo."
Ukazovákem jsem jí přejel zamyšleně rty. Neucukla, vyčkávala.
Chvíli jsem si s ní hrál, pak si ji pevně chytil za pačesy a strčil jí do pusy čtyři prsty najednou, až jí natáhlo.
"Někdo jako já, viď."
"Jo, nějaký takový férový prasák by mi celkem vyhovoval," chroptěla, když jsem ji konečně pustil.
"Ale neměla bys to se mnou lehké, holka," varoval jsem ji a plivl jí několikrát do tváře.
"Já vím," chránila se a stírala si to dlaněmi.
"Nepočítej s tím, že by sis v rámci sadomasochistickejch hrátek hrála někdy na chlapa."
Vypadala zklamaně.
"Ale mě bys mrskat chtěl, to by se ti líbilo, že jo?"
"Hledám silnou, sebevědomou ženu, žádnou ufňukandu, které nevadí, když dostane občas od partnera přes prdel. Sem tam, když to na mě přijde, mám prostě chuť někomu nafackovat. a tebe bych fackovat fakt chtěl."
Udělala nesouhlasný obličej.
"Tenhle jednostranně znevýhodněný přístup mi nesedí. Mám ráda ve vztahu rovnoprávnost, ne prvoplánovou podřízenost."
Teď mě prozměnu zatahala bolestivě za vlasy ona.
Nechal jsem si to líbit.
Klekla mi na hruď, chytila mě oběma rukama pod krkem, sklonila se ke mně a na tvář mi pomalu ukápla dlouhou slinu. Pak mi oblízla celý obličej přes bradu až po čelo.
"I já potřebuju čas od času někomu nafackovat, víš?" díval se mi do očí.
"Fajn," uzavřel jsem to. "Beru. A příště místo toho uctivýho oťukávání můžem zkusit nějaký grudge catfight, co ty na to?"
"Můžem si u toho nasadit i nějaký gumový masky," navrhla uvolněně.
"A pustit Beethovena," zavtipkoval jsem.
Zasmála se.
A od té doby jsme byli spolu.

Díky jejím pilulkám jsem i zhubnul, ale jinak jsem své zvyky nijak nezměnil.
Jak říká moje nynější partnerka: správný chlap má smrdět.