Alyssa Alps se sprchuje

Tahle vysokooktanová cecníkatka s ňadry plnými zaručeně plnotučného mateřského mléka až po bradavky pobláznila již nejednoho statečného jurodivce.

Při pohledu na ni se tají mužům dech.

Na mysl se derou různá slova.

Prsa.

Ňadra.
Kozy.

Dudy.

Mlíkárny.

Nárazníky.
Melouny.

Cecky.

Atakdále.

Každého rána přichází na stejné místo a pokládá stejnou otázku.
"Řekni mi, zrcadlo, kdo je na světě nejkozatější?"

"Ty, má paní, jedině ty!"

"To ráda slyším."

A pak už se nechává omývat hebkým proudem teplé vody.

Je to tak příjemné.

Jako něčí citlivé doteky.

Zaklání hlavu a oddává se slasti.

Budiž tvým nohám země lehká, ó, ty krásná, nádobo plnosti, ty, kterou Matka příroda obdařila hojností, jaké se žádná jiná nevyrovná.

Umyj i svá tajná místa, kam mají přístup nemnozí.

Části těla, která ti právem náleží.

Křivka její šíje a jejího hrdla tvoří dokonalý obrazec touhy, naší krajiny, jež je nesmírná.

Nastal čas odchodu.

Utři se dosucha, ať je tvé tělo příjemně rozehřáté a svěží, napnuté a pružné, jako právě rozkvetlý květ růže.

Pohoď hlavou a usměj se.

A odejdi do našich snů.