Popravdě řečeno, byl jsem zvědavý hlavně na její chodidla, chtěl jsem se na ně vynadívat a taky se jich "v zápalu boje" dotýkat, prostě jsem si je chtěl chytit a vyzkoušet jejich kvalitu.
Amanda byla kusanec, kus ženské, to jsem věděl už dávno, ale její chodidla byla pro mě zatím zapovězené, neznámé, tajné území.
A v dnešním zápase jsem se na ně chystal vkročit a prozkoumat je do posledního detailu!
Chtěl jsem si ty její sejry pořádně omacat!
A to se mi i zdárně povedlo.
Měla sílu jako kobyla, potvora, ale já si svůj cíl splnil.
Myslím, že jsme byli spokojeni oba.
Ona, protože vyhrála, a já, protože tomu pocitu, kdy jsem svíral v dlani její chodidlo, se nic na světě nemohlo vyrovnat.
hezká holka :-)
OdpovědětVymazat