neděle 2. srpna 2015

Léčba zápasem

V mé bíle vypolstrované cele blázince, kde trávím své bezútěšné dny, jsem se utkal s doktorkou Cocknayowou, ke které chodím na psychoterapie.
Ne tak docela.
Já si to celé jen vymyslel, ovšem má představivost byla famózní.
Oba jsme byli nazí a já jí dával co proto za všechny ty dotěrné otázky a vyzvídání a pocit ponížení, který se dostavil vždy, kdy jsem se rozbrečel a zhroutil.
Dr. Cocknayowá je přísná a nedostupná žena přísných zásad a pevné morálky, ale v mé fantazii jsem ji vytrestal a ponížil jako malou holku.
























Budete se asi divit jako blázni a asi mi to nebudete ani věřit, ale tahle moje malá soukromá terapie zabrala a hodně mi pomohla.
Fantazie, jak v mé cele zápasíme oba nazí s mou vyšetřující lékařkou a diplomovanou pedagogožkou, měla na mou duševní rovnováhu nesmírně blahodárné účinky.






































Když jsem na naší příští schůzce doktorce Cocknayowé sdělil, co stojí za mým zázračným zlepšením, jen na mě vykulila oči a zrudla jako pivoňka, přivedl jsem ji do řádných rozpaků - a já bych se v duchu vsadil, že o mně měla taky nějakou erotickou fantazii, jen to nepřiznala.
Kdoví, možná to díky mně zavedou jako experimentální léčbu!







1 komentář:

  1. hezký zápas ona má krásně tělo jen proč má to blbé tetování a on též hrůza děs jinak pěkné no :-)

    OdpovědětVymazat