neděle 6. září 2009

Dostala jsem macatku

Ta svině si myslela, že když je větší a tlustější, přepere mě.
Provokovala a posmívala jsem se jí tak dlouho, až už to nevydržela a rozhodla se hájit svou čest v zápase tělo na tělo.
Dlouhodobě mě totiž srala. Ani nevím proč. Možná proto, že se učila líp než jí a rodiče mi ji předhazovali jako příklad.
Pchá! Nasrat!
Byla to špekatá bechyně, prasnice, odporná vypasená bréca.
Ona by o sobě řekla, že je "obézní a má mírnou nadváhu".
Měla tak tlustou prdel, že se málem nevešla do bikin.

"Tak pojď, ty svině," vyzvala jsem ji odhodlaně. "Pojď na férovku."



Sevřela mě v medvědím objetí a chtěla mě zlomit v pase.



To se ale holka přepočítala!
Já ji držela taky pevně. Strhla jsem ji na sebe. Nečekala to.


Ta svině mi šla po krku.
Ale chytla jsem ji za pačesy a...



Ta svině mě chtěla zalehnout.
Obě jsme věděly, že by to byl konec.
Nikdy bych se zpod ní nevyhrabala. Vážila snad sto kilo. Nesměla jsem se nechat chytit.


Podařilo se mi ji obejmout nohama...




... a povalila ji na záda!
Měla jsem ji!
Měla jsem tu vypasenou svini přesně tam, kde jsem ji chtěla mít.


Ta děvka ale zvedla ten svůj ohromný zadek a shodila mě ze sebe, než jsem se na ní stačila uvelebit.
Kurva, taková škoda!


Než se však na mě stačila vrhnout, zas jsem ji zahákovala nohama.
Byla jsem rychlejší než ona.


Byl to tuhý boj.
Nenáviděly jsme se. Už jsme to nemusely skrývat. Bylo to venku.
Nevěděla jsem, že ji až TAK nenávidím, dokud se se mnou nezačala prát.
Daly jsme průchod své samičí tvrdohlavosti, krutosti, pomstychtivosti.


Ta svině byla SILNĚJŠÍ než já a chtěla mě DOSTAT.


Já se ale NEDALA!
Kopla jsem nohou a získala oporu. Ze všech sil jsem zatáhla a znovu se dostala na ni.
Na okamžik.
Ta svině mě zas odstrčila pupkem.
Nemohla jsem se na ni přes ten její bachor dostat!


Vtom jsem však ucítila, že je hlavou blízko mého břicha, mých stehen.
Posunula jsem se a vzápětí JSEM JI MĚLA!


Měla jsem ji živou.




Držela jsem ji jako ve svěráku a dívala se, jak se svíjí a kroutí.


Postupně jsem svůj chvat vylepšovala, abych ji co nejvíc ochromila.


Byla úplně hotová!
Tak se mi to líbilo.








Krásně jsem ji vyšponovala.
Byla jako na skřipci.
Vorvaň na udici, napadlo mě.
Mrskala sebou jak vorvaň na suchu, ale nebylo jí to nic platné.




Nakonec se mi ta tučňačka stejně vykroutila.
Skočila po mně, ale už na ní bylo vidět, že je vyšťavená, a že už moc nemůže.
Dala jsem jí ránu do bachoru.
Překvapeně vyhekla a lehla na zem.
Měla dost.
"Chceš se vzdát, svině?" nabídla jsem jí velkoryse.
Jen něco nesrizumitelně zachrochtala.
Předpokládala jsem, že to znamená. "Ne."
"Jak chceš, ty krávo."
Tak jsem ji dodělala.



Za chvíli se probere a bude si matně vzpomínat, že jí někdo nakopal prdel.
Posměšně jsem na ni zachrochtala. "Chro chro."
Dostala jsem macatku.

Žádné komentáře:

Okomentovat