Nedělní projížďka

Vyjel jsem si takhle jednou v neděli o prázdninách na kole ven, s sebou pětikilo, foťák a videokameru, pro strýčka příhodu. Bydlíme poblíž rekreační oblasti, u kempu, kde se přes léto sluní plno lidí z města, i z ciziny.
Vzal jsem to kolem vody, po mé oblíbené trase, kde se na dekách opalovalo vždycky dost mladých holek, ale i     mamin, co se nudilo, a mně se už podařilo nemálo z nich přemluvit k přátelskému zápasu.
Když se mi vyhlídnutý kus obzvlášť líbil, ale odmítal a dělal drahoty, vždy jsem učinil finanční nabídku, které málokterá odolala.
Tak jsem začátkem června ulovil krásného macíka, Francouzku, holku o něco starší než já, plnoštíhlou a silnou, kterou jsem neznal, která si četla milostnou poezii a kterou se mi podařilo podařilo v poctivém zápase dostat na záda, nasadit jí držení a držet znehybněnou a ve své moci šťastnou půlhodinu. Vše jsem si samozřejmě natáčel na video.
Jednou jsem taky jednu paňmámu lechtal na chodidlech, dokud se nepočůrala.
Taky jsem přiměl pár cigošek, aby se porvaly mezi sebou. "A nechceš radši vykouřit čuráka, gádžo? Polykáme!" nabízely mi, o což jsem ale neměl zájem.

I dnes mi přálo štěstí.
Koutkem oka jsem viděl, jak jdou spolu dvě poněkud obstarožní matróny, o něčem se hlasitě bavily a divoce gestikulovaly, když tu najednou se do sebe pustily a začaly se válet v trávě.
Rychle jsem sesedl z kola, aby mi nic neuniklo a začal fotit a nahrávat o sto šest.
Byla radost se na ně koukat.
Braly to zodpovědně a nešetřily se, svině. To se mi líbilo.

Když blondýna konečně vyhrála a obě po boji vysíleně odfukovaly, najednou si mě všimly.
"Hele, ten zmrd si nás snad natáčel na video!"
"Dáš to sem!"
Chtěly mě dohnat a sebrat mi kameru, ale já nasedl na kolo a ujel jsem jim.
"Díky, dámy, bylo mi potěšením se na vás koukat!" vysmál jsem se jim, zatímco po mně házely kamením a jejich sprosté nadávky jsem za sebou slyšel ještě pěkně dlouho.