Reyna Mae má ráda delikátnost

"Mám ráda delikátní gentlemany, kteří se ke mně chovají s náležitou úctou," oznámila mi důležitě na úvod.

Prohlédl jsem si ji chtivým, mlsným pohledem od hlavy k patě.

První dojem:

Byla pěkně macatá.

Jedna z těch rusovlásek s bledou pletí, co se nikdy neopálí a co na ní sádlo vypadá tak svůdně.

"Tak ukaž kozy," vybídl jsem ji a začal ji delikátně svlíkat.

Nejdřív jsem ji ovšem gentlemansky osahal a vymacal.

Obíral jsem ji jak přezrálou broskev.

Cítil jsem, jak jí pod modrým tričkem pozvolna tuhnou prsní bradavky.

Už jsem se nemohl dočkat, až s ní spojím pupky a ona mi dýchne do tváře.
Její svlíkání jsem si vychutnával a šeptal jí do ucha lichotky, výzvy, sprosťárny a čuňačinky.

Konečně jsem se jí dostal na bradavky.

Měla štědré dvorce a cecíky krásně citlivé.

Dva středy čiré rozkoše, které cudně schovávala před světem.

Nemohl jsem se jí nabažit.

"Olízni je," vyzval jsem ji.

Chtěl jsem vidět, jaký má jazyk.

Mám rád ženské s dlouhým, silným, obratným jazykem.

Naslinil jsem si ruku a polaskal ji nejdříve na levé a pak i pravé bradavce.

Body rozkoše.

Středobod ženství.

Symbol nedotknutelnosti.

Svatyně blaženosti.

Tajemství rafinované proradnosti.

Pravá podstata jejich výjimečnosti.

Důvod, proč o ně muži ve středověku vedli nelítostné války.

Jejich posláním a úkolem je totiž přivádět zralé a moudré muže k šílenství.

Padnout za vznešenou oběť svému nízkému chtíči.

Pak roztáhla svoje silná stehna a ukázala mi kalhotky, pod kterými se schovávala její vonící kunda.

"Jsi dole vyholená anebo chlupatá?" zajímal jsem se a hladil ji přes hebkou látku.

"A jaká bych se ti líbila víc?" dobírala si mě.

Ideální by byly chlupy až na prdel, pomyslel jsem si v duchu.

"Bez bobra to není ono. Máš bobra?"

"Nech se překvapit, ty zoologu."

Kozy a bobr, to bylo moje ZOO.

Měla šťavnatou kundu, prorostlou jako bůček.

Můj čurák se na ni těšil.

Úplně jsem cítil, jak mi v konečníku slastně pulsuje touhou.

"Tak se ukaž, holka."

Nahota jí slušela.

Patřila k ní.

Stejně jako čurák.

Bez nich by byla ztracená.

"Máš sexy špeky."

Bylo vidět, že je to požitkářka, že si v jídle nic neupírá a nažere se vždy do sytosti, až má plný pupek a už nemůže.

Doufal jsem, že bude stejně náruživá a poživačná i v sexu.

Ocas sála jako pravá dáma.

Jako děvka s dlouholetými zkušenostmi.

Jako urozená, plnokrevná samice z vyšších kruhů.

Jako prostopášná bohyně.

Koule nelízala - na to byla příliš hrdá.

"Tak pojď hezky k tatínkovi, mamčo a udělej mu dobře."

"Chtěl bys stříkat, co? Dělá ti to dobře."

"Udělá ti to dobře na pleť. Ale kdybys měla chuť, je tam i plno vitamínů a proteinů."

"To se ještě uvidí, chlapečku."

"Tak pojď, maminko, uděláme si dneska miminko."

Zbytek byla rutina.

Dobře propracovaná rutina.

Dovnitř, ven. Dovnitř, ven.

Mezi kozy, do prdele, do pusy, do kundy.

Věčný koloběh života.

Seriózně jsem topořil na jejím bujném, statném, macatém zadku.

Vzdával jsem upřímný hold její kráse, hojnosti jejího těla.

Musela se cítit být poctěna.

Nemůže být nic ctihodnějšího než vypnutá ženská prdel.

Věřil jsem, že bych ji vydržel dupat celou noc, že bych nepřestal, ani kdyby se na nás do ložnice přišly podívat děti, ani kdyby soused bušil do zdi, ani kdyby byl nálet a padaly bomby.

"Pojď na mě z boku," navrhla mi zadýchaně.

Byla to prvvotřídní ceckatice, par-excellence.

Co bych pro ni neudělal.

Vzrušovala mě.

Chtěl jsem ji vymrdat poctivě, pomalu a dlouze.

Její kozy žily svým vlastním životem, zcela nezávisle na těle, pohybovaly se a poskakovaly do rytmu mého tvrdého přirážení.

Fascinovaně jsem je pozoroval.

Ona vzdychala, sténala, hekala, pištěla, kvílela a křičela něco v nesrozumitelném tajném jazyce žen, které poznaly příliš mnoho sexu.

Zvuky, jež vydávala, neměly obdoby.

I já jsem cítil, že už překračuju hranice svých možností.

Konec se neúprosně blížil.

"Tak co?" zeptal jsem se zvědavě ( a pyšně), když bylo po všem a ona si ospale rozmazávala semeno po břiše a prsty si pak olizovala.

Místo toho, aby mi potvrdila, že to byla soulož století, na mě pohlédla a dala odpověď, po které jsem na ni zůstal oněměle zírat:

"Jsi nepochybně delikátní muž."