Její profil na JudoInside .
Narodila se 13. června 1991, je ještě velmi mladá, má teprve 21 let.
Obličej jemný a něžný jako porcelánová panenka.
A moc hezké oči.
Je krásně velká, líbí se mi na ní, že je jí moc. Měří 180 centimetrů a váží 126 kilo. Má úctyhodné proporce. Však také soutěží v nejtěžší hmotnostní kategorii, mezi nejtěžšími a nejsilnějšími ženami, kde už jsou pořádné cvalice, že když na vás sednou, tak už se nevymluvíte.
Viděl jsem ji už vyhrát i prohrát
Viděl jsem ji rozjásanou a šťastnou, ale i zoufalou, znechucenou a naštvanou.
Viděl jsem ji nahoře i dole.
Na nohách, na kolenou, na zadnici i na zádech.
Nejdřív jeden zápas, co se jí moc nepovedl.
Francouzka Katy Mathé je zdatná a nebezpečná soupeřka, obzvláště v boji na zemi, dokáže nasadit držení i Japonkám, a to už je co říct. Mune-gatame je její oblíbená technika, s níž láme odpor i těch nejtvrdších rivalek. Iryna ví, že si na ni musí dávat pozor a boji v nevaze se spíše vyhýbat. Mathe by ji mohla znehybnit a zalehnout na zádech, což je něco, oč pohledná mladá Ukrajinka rozhodně nestojí.
Iryninu kamarádku z reprezentace, statnou Kazašku Mariyi Shekerovou už Mathe jednou dostala a ukázkově ukesagatamila jako učnici, Iryna by nechtěla zažít něco podobně nepříjemného.
Navíc před televizními kamerami a v přímém přenosu.
Obě soupeřky se ostražitě pozorují, odhadují, zkoumají momentální náladu, emocionální rozpoložení a chuť k boji.
Popotahování se za pasy, za límce a za rukávy, obě statné bojovnice se snaží oco nejlepší úchop a vyvést svou protivnici z rovnováhy.
Utkání je vyrovnané, obě judistky jsou velmi opatrné. Pak už však Iryna čekání nevydrží, pokusí se o nástup do chvatu, ale zapomene na svou levou nohu zapletenou mezi soupeřčiny, zkušená Mathe vycítí svou šanci, hbitě jí podtrhává a provádí účinný poraz, který by povalil i vola, dostává Ukrajinku na tatami, nejdřív na kolena a pak i na záda, objímá a blokuje její šíji a drží ji v podpaží, to je konec, má ji na zádech a má ji v držení, které dotahuje do zdárného konce.
Školácká chyba mladé Ukrajinky nezůstala bez potrestání.
A je to. Bezmocná,ochromená a přemožená, na zádech.
Osaekomi!
Co k tomuto spokojenému poťouchlému úšklebku tmavé Francouzky dodat?
A co k výrazu poražené Ukrajinky bezprostředně pozápase?
Slzy v očích.
Nebuď smutná, Iryno, já tě mám rád a fandím ti, i když jsi prohrála!
Pohoď hlavou a usměj se -zítra je taky den, tě čekají tě další zápasy a v nich spousta vítězství a medailí ze světových šampionátů.
Vydrž, nenechej se odradit a jdi za svým snem. Ty to dokážeš!
Iryno, ty krásná macatko.
Ty se jednou dočkáš.
Dočkáš se.
A kamarádky v oddíle tě budou mít rády, budeš tam šťastná a na tréninku si jednou najdeš i přítele, kterému učaruješ svým skromným a milým vystupováním a svou postavou a vzhledem a pocítí silnou touhu poznat tvé špeky zblízka. Bude to dupačka, jako když se páří sloni, vášnivá, vydatná, pomalá a šťastná a na konci budeš celá zpocená, krásně vyčerpaná a ukojená, tak jako ještě nikdy předtím.
Budete se mít rádi, založíte rodinu, budeš mít dvě dcera a syna a ze všech budou judisti, reprezentanti.
A tomu se říká šťastný a spokojený život.
A co sama říká o svých začátcích a jak se k judu vlastně dostala?
Je to neobyčejně upřímná zpověď, že musela být z televizního pořadu vystřižena.
"Odjakživa se ráda peru, už ve škole jsme jen tak z legrace zápasili a já jsem byla velká a přeprala jsem i spoustu kluků. Jednou se na mojeho mladšího bratra vytahoval na louce nějaký kluk z vyšší třídy a tak jsem ho vyzvala, ať si to rozdá semnou. A představte si, že jsem vyhrála. A od té doby se mi vyhýbal, asi se rozneslo, že se ráda peru. K judu mě přivedla kamarádka, která už chodila do oddílu, to ona mě přivedla na žíněnku. Brzy bylo jasné, že s ostatními děvčaty nemůžu moc trénovat, protože jsem na ně byla moc velká a silná, takže jsem dostávala obvykle přiděleny kluky.
Zlepšovala jsem se, absolvovala pár místních přeborů a pak si mě a toho, jaký mám talent, všiml Kuzma Chujič, můj první trenér, a přivedl mě do reprezentace. Pak jsme se sice museli rozejít, protože mi dělal nemravné návrhy a chtěl mě na každém tréninku škrtit až do bezvědomí, nebo řekl, že si mám svlíct kimono a jen v podprsence nebo v plavkách mně pak pupčil a držel na zádech třeba i půl hodiny v kuse, a nahrával si to tajně na video a na webovou kameru, to jsem se dozvěděla až potom, měl takový speciální pás, kterým mě přivázal buď na břicho nebo na záda, a pak mě třeba lechtal na chodidlech, prý abych byla odolná, štípal mě do zadku, anebo se mi posadil na obličej, podložil mi pod hlavu polštář a bavil se se mnou, jako bysme byli někde na večeři v nóbl restauraci, a takové podobné chujoviny vymýšlel. Mně bylo v té době tak 16, 17, takže jsem ho nabonzovala a poldové ho odvezli z jednoho našeho privátního tréninku z jeho domácí tělocvičny rovnou do basy mezi pedofily.
Přechod z juniorek mezi ženy byl těžký, ale ne až tak, jak jsem myslela, takže teď válčím mezi dospělačkami a je to fajn. Kuzma Chujič mi občas z lochu píše dopisy, jako abych na něho počkala, až ho pustí, že na mě myslí každý den, a ať mu pošlu svoje kalhotky, ale protože mu napařili deset let natvrdo a skotské střiky, neberu ho moc vážně."
Na žíněnce v akci.
A v civilu - příchod na reprezentační sraz - společnýodjezd s výpravou na ME.
Mezi svými.
Iryno - na Olympiádě v Londýně ti letos v květnu budu držet palce, aby ses probojovala v nějtěžší hmotnostní kategorii až do finále, i když to bude mezi těmi Číňankami, Japonkami, Korejkami a Ruskami a Polkami a Maďarkami a Nizozemkami a Němkami a Francouzkami a Angličankami a Kubánkami strašně těžké, a urvala zlato!
Je ti 21.
Máš ještě všechno před sebou.
Tak jdi a ukaž jim, že na Ukrajině se holky perou nejlíp ze všech.
Žádné komentáře:
Okomentovat